Nostalgické okénko

Rok? To jako vážně? Rok od toho, kdy najednou dostalo všechno rychlý spád a můj život pomalu, ale jistě nabíral jiný směr a především rychlost. Přesně před rokem jsem se připravovala teď už zpětně na nejhezčí část svého života (i když v tu chvíli se to tak nezdálo). Nejprve sloh z češtiny, poté pasování třeťáků,…

Pokračovat ve čtení

Moje první zkouškové

Po hooooooodně dlouhé době zase přidávám článek, který bude shrnovat moje první zkušenosti se zkouškovým obdobím. Vrátíme se o dva měsíce zpět v čase… Je po Vánocích a já celé období svátků ležím v učení respektive především v bohemistice a makedonštině. Tyto dvě zkoušky mě obzvlášť děsí. Bohemistika obsahově a makedonština… no, prostě nový (vymřelý)…

Pokračovat ve čtení

První půlka semestru za mnou

První půlka semestru za mnou. Na jednu stranu skvělý, na druhou stranu se blíží moje první „zkouškový“. Teď co je lepší, že? Každopádně se s vámi chci podělit o moje první poznatky z těch nejlepších (jak všichni říkají) let. Jeden článek před měsícem vyšel.  To bylo období, kdy jsem po campusu pobíhala jak bludnej Holanďan a byla…

Pokračovat ve čtení

Jak jsem se opět angažovala

Pro ty z vás, kteří ještě neměli šanci mě poznat, by jako moje specifikace stačilo to, co o mě podle předepsaného scénáře řekl moderátor na maturitním plese. „Na všechny její aktivity jí nestačí ani 24 hodin.“ Bohužel se dostáváme do té fáze roku, kdy už je to zase pravda. Po letně-podzimním útlumu přichází s nástupem…

Pokračovat ve čtení

Život naruby

Pane bože, zase mám do tří – proč musím být ve škole tak dlouho? Tuto větu jsem si říkala poslední rok na gymplu. Teď sedím ve škole do osmi a přemítám, co všechno jsem stíhala a jak jsem si vůbec mohla stěžovat, že mám tak „dlouhou“ školu… Můj život se od půlky září přeměnil na…

Pokračovat ve čtení

Proč (ne)jít na vysokou?

„Neboj, to přejde, začátky jsou nejhorší…,“ slyším najednou jako útěchu ze všech stran. Od rodiny, kamarádů, známých. Proč mi tohle ale nikdo neřekl předem? Proč se to dozvídám až po prvním týdnu na vysoký, kdy jsem nevyspalá, vyděšená a jediná věc, co mě uklidňuje, je, že už zítra jedu domů? Nejradši bych vám řekla, ať…

Pokračovat ve čtení

Život po maturitě

Ahoj, jsem Denča Jarošová a loni jsem odmaturovala na kolínském gymplu. A co je se mnou teď? Vraťme se nejdřív o pár měsíců zpátky… Vysoká škola? Kam si podat přihlášky? Na jaký obor? Nebo dokonce dvouobor? To bylo těžké rozhodování, když jsem vůbec nevěděla, čím se chci v budoucnu živit. Nakonec to vyhrál učitelský obor…

Pokračovat ve čtení

Jak jsem se dostala do sesterstva

Zdravím a po delší době se zase hlásím z vysoké v Americe. Sama nemůžu uvěřit, že už jsem tu druhým rokem, ale je to tak. Dneska bych se s vámi chtěla podělit o to, jak jsem se připojila k sesterstvu (sorority). Určitě znáte z amerických filmů, jak na vysokých školách mají sesterstva a bratrstva, která…

Pokračovat ve čtení

Duch školy neboli School spirit

Tak se zase hlásím po pár týdnech, poslední dobou jsem se zamýšlela, jaký článek bych o americké univerzitě nebo o Americe napsala. Neváhala jsem zas tak dlouho – napadlo mě napsat o duchu školy (školní spirit), pravděpodobně jedna z věcí, která mě na amerických školách nepřestane bavit a fascinovat. A tak se s vámi dneska…

Pokračovat ve čtení

Holka na matfyzu

Není to tak dlouho, co jsem opustila kolínský gympl. Musím říct, že jsem byla opravdu natěšená, až vypadnu. Bude to super, jezdit na vysokou školu, dělat si co chci, celý semestr pohoda a pak se rychle našprtat před zkouškama. No opak byl pravdou. Během prvních týdnů na matfyzu jsem zjistila, že jsem asi úplně natvrdlá. …

Pokračovat ve čtení